Poslední dubnové dopoledne se ve třídě I. C neozývalo obyčejné „dobrý den“, ale spíš hlasité zaklínání „Pryč, zimo, pryč!“, jak velí tradice pálení čarodějnic. Projektové dopoledne na téma Filipojakubské noci proměnilo naši třídu v malé čarodějnické doupě – a nutno říct, že některé klobouky měly takový švih, že by je záviděl i samotný Harry Potter. Děti dorazily v kostýmech čarodějnic a čarodějů, a tak bylo hned od rána jasné, že matematika dnes dostane trochu… magický nádech. Místo obyčejného počítání se kouzlilo, místo psaní se čárovalo (někdy i mimo řádky, ale to k tomu patří).
A největší kouzelnický úspěch? Bezpochyby výroba pomazánek! Zelená avokádová a červená řepová – dvě barvy, dvě nálady, jeden velký gastronomický experiment. Zelená pomazánka vypadala jako lektvar na neviditelnost (některým opravdu mizela z talíře rychlostí blesku), zatímco červená připomínala elixír odvahy – a odvážní byli všichni, kdo ji ochutnali. Verdikt? Kouzlo se podařilo. Nikdo se neproměnil v žábu, což považujeme za velký úspěch. Po posilnění přišla na řadu stanoviště s čarovnými úkoly. Děti si vyzkoušely grafomotoriku, zrakové rozlišování, počty, orientaci na ploše, rozpoznávání barev, skládání klobouků i rozpoznávání stínů. Každý úkol prověřil nejen šikovnost, ale i čarodějnické schopnosti.
A protože žádná správná filipojakubská noc (ani dopoledne) se neobejde bez pohybu, nechyběly ani tance. Třída se proměnila v rejdiště, kde se míchala kouzla, smích a občas i nohy přes něčí plášť. Celé dopoledne bylo plné radosti, tvoření a magie – takové té školní, která funguje bez složitých kouzel, ale o to víc hřeje. Třída I. C dokázala, že když se spojí fantazie, chuť tvořit a trocha (dobře, možná víc než trocha) pomazánky, vznikne den, na který se jen tak nezapomene.